SPACE ADVENTURER 1 - 2dreamers

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

PŘÍBĚHY
Ten první…

    12. dubna 1961 v 6:06:59 UTC startuje z bajkonurského kosmodromu nosná raketa Vostok-K s výrobním číslem E10316. V 6:18:28 UTC dosahuje zemského orbitu a spolu s kosmickou lodí Vostok-1 vynáší na oběžnou dráhu prvního kosmonauta v dějinách, nadporučíka Jurije Alexejeviče Gagarina, který o 108 minut později, v 8:05 UTC, přistane na padáku u obce Smělovka již v hodnosti majora. J. A. Gagarin se z kosmu vrací jako celebrita mezinárodního významu se všemi klady i zápory tohoto postavení.
     Jurij A. Gagarin byl ideálním kandidátem na post prvního člověka ve vesmíru, výborný sportovec, skvělý student, schopen rychlé analýzy nečekané situace, člen KSSS a s dokonalým proletářským původem. Narodil se 9. března 1934 ve vesničce Klušino Anně Timofejevně a Alexeji Ivanoviči Gagarinovým, dojičce a tesařovi v místním kravíně. 1. září 1941 Jurij nastoupil do 1. třídy místní školy. Na konci léta roku 1941 je rozhodnut, že se stane pilotem poté, co za vesnicí přistály dva letouny a malý Jurij je navždy okouzlen krásnými stroji a modravými výšinami. 24. května 1945, už po konci války se rodina přestěhovala do města Gžatsk. V roce 1949 ukončil Jurij 6. ročník střední školy a je přijat na slévárenské učiliště v Lubercích . Po jednom roce vynikajících výsledků je vybrán ke studiu na Technikum v Saratovu a zároveň v místním leteckém klubu absolvuje svůj první let. V roce 1955 je přijat do 1. Čkalovského leteckého učiliště v Orenburgu. 8. ledna 1956 se stává vojákem z povolání a 26.března letí poprvé sám ve stroji MiG-15. V říjnu skládá čerstvě ženatý J.A.Gagarin státní zkoušky a nechává se zařadit do polárního letectva na základnu Nikel.
     V říjnu 1959 začalo výběrové řízení, na jehož počátku stálo cca 3000 vybraných pilotů a na jeho konci „dvacítka“, která tvořila první oddíl kosmonautů. Jedním z dvacítky vyvolených je i Jurij. 11. března 1960 se s rodinou přestěhoval do Moskvy a již 14. března začal doposud nejnáročnější výcvik, jaký kdy kandidáti podstoupili. 18. června byli kandidáti pozváni do kanceláře hlavního konstruktéra a architekta sovětského kosmického programu Sergeje Koroljova a navštívili výrobní závod OKB-1. Gagarin na Koroljova svým vystupováním zapůsobil do té míry, že se stal jeho oblíbencem a hlavním kandidátem. V létě 1960 byl počet kandidátů zredukován na elitní šestici, která měla v dalším výcviku absolutní přednost. 17. ledna 1961 začaly praktické zkoušky na simulátoru, na jejichž základě se vyprofilovala trojice kandidátů na první let v pořadí Gagarin, Titov a Něljubov. V další tvrdé přípravě se trojice zredukovala na dvojici Gagarin a Titov. 5. dubna odlétají oba kandidáti, každý jiným letadlem, na kosmodrom a 8. dubna 1961 je J. A. Gagarin jmenován prvním kandidátem pro první let člověka do vesmíru. G. S. Titov se stává jeho náhradníkem.
    Oba kandidáti byli monitorováni týmem lékařů takřka do posledního okamžiku před startem. I během poslední noci byla lůžka napojena na monitory a oba muži tak hluboký a klidný spánek pouze předstírali. Po celou dobu předletové přípravy byl Gagarin naprosto klidný, jeho tep činil pouhých 64 úderů za minutu. Okamžikem startu a výkřikem Поехали! otevřel Jurij Gagarin novou éru dobývání kosmu.
    Po celý svůj další život usiloval navzdory své úloze sovětského národního hrdiny o svůj návrat do kosmu. V létě 1966 byl jmenován náhradníkem Vladimíra Komarova pro let Sojuzu-1. 23. dubna 1967 v 00:35 UTC Sojuz-1 s Komarovem na palubě odstartoval, jeho let však provázely vážné problémy a po pouhém jednom dni na orbitu se vinou selhání padákového systému návratová kabina roztříštila ve stepi u Orenburgu. Komarov byl na místě mrtev. Tím zároveň skončily veškeré naděje J. Gagarina na návrat do kosmu – Sovětský svaz si nemohl dovolit riskovat ztrátu národní ikony.
    27. března 1968 v rámci přeškolení na MiG-17 absolvoval Jurij Gagarin cvičný let s instruktorem Vladimirem Serjoginem na stroji MiG-15 UTI (vyroben pod číslem 612739 v továrně Aero Vodochody). Ve 13:31 UTC se Gagarin naposledy ozval letovým dispečerům a po několika sekundách se z dosud nevyjasněných příčin Gagarinův volací znak 625 odmlčel navždy. Letoun havaroval nedaleko vesnice Kiržač, oba letci byli nalezeni mrtví.
Gagarinův odkaz nejlépe vystihl Neil Armstrong, který o něm prohlásil: „Pozval nás všechny do vesmíru“.

Zdroj: www.kosmonautix.cz



 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky