Space Adventurer 2

    12. dubna 1961 v 6:06:59 UTC se zahřměním motorů nosné rakety se splnil sen J.A.Gagarina a zároveň zhasla poslední naděje G.S.Titova na prvenství při vstupu člověka do vesmíru. I přes mnohá prvenství, kterých dosáhl, zůstal navždy tím druhým.

    German Stěpanovič Titov se narodil 11. září 1935 ve vesnici Verchněje Žilino, absolvoval letecké učiliště a od roku 1957 se stal stíhačem leningradského vojenského okruhu. V rámci výběrových řízení byl pozván v roce 1960 do prvního oddílu kosmonautů, kde absolvoval velmi tvrdou přípravu a dostal se spolu s Juriem Gagarinem a Grigorijem Něljubovem do elitní trojice kandidátů pro první let člověka do kosmu. German Titov neměl díky rodině, kterou bylo možné řadit mezi inteligenci, zrovna ideální původ pro budoucího národního hrdinu. Podle instruktorů si procedury osvojoval o něco pomaleji, než například Gagarin, ale po jejich zažití dělal minimum chyb. Díky své výbušné povaze však také hůře reagoval na případné nenadálé situace. I přes tyto vlastnosti byl Titov velmi silným kandidátem. Rozhodnutí státní komise ze dne 8. dubna 1961 Titova „odsoudilo“ do role prvního vesmírného náhradníka. Nemohl tušit, že si jej díky lepším výsledků v některých oblastech výcviku a vyššímu sebevědomí nechával velitel oddílu kosmonautů Nikolaj Petrovič Kamanin v záloze pro další, složitější a delší let. 

    Jako náhradník absolvoval Titov i nadále veškerou předletovou přípravu spolu s Gagarinem. 11. dubna proběhl poslední nácvik nastupování do Vostoku, tentokrát již na vrcholku obslužné věže, během dne oba kosmonauti naposledy prošli s pracovníky OKB-1 (K. Feoktistovem a B.Raušenbachem) letový plán a večer následovala důkladná lékařská prohlídka. Poslední Titovova naděje - Gagarinova zdravotní indispozice a posun Titova na pozici prvního muže se rozplynula. Po poslední noci, kdy oba muži spánek pouze předstírali, aby obelstili lékařské přístroje a jejich zdravotní výsledky byly co nejlepší, byli kosmonauti převezeni do montážní haly MIK do místnosti přípravy skafandrů. Titov byl oblečen jako první, aby se Gagarin ve svém skafandru potil co nejkratší dobu. Po vystoupení z autobusu u startovací rampy se dosavadní společná cesta obou mužů rozdělila, jeden směřoval ke hvězdné slávě a druhý tak navždy zůstal v pozici „toho druhého“. Zatímco vrcholily přípravy nosné rakety, byl Titov odstrojován ze skafandru. Věděl, že jeho přítomnost a připravenost jako náhradníka u samotného startu byla pouze symbolická, neboť v případě změny kosmonauta by musela být vyměněna anatomická část křesla a kabina znovu vyvážena. V okamžiku, kdy se Gagarin vydal na svou historickou cestu, nechali technici Titova, ještě napůl oblečeného do skafandru, a vyběhli ven pozorovat stoupající raketu. Tehdy na Titova plnou vahou dolehlo zklamání. Ale jeho čas měl záhy také přijít…

    Hvězdná chvíle Germana Titova nadešla 6. srpna 1961, kdy v 5:59:57 UTC odstartoval z bajkonurského kosmodromu a dosáhl zemského orbitu s lodí Vostok-2. Stal se nejmladším kosmonautem; bylo mu necelých 26 let. Tento rekord vydržel dodnes. Během vlastního letu plnil Titov zadané procedury a dosáhl hned několika důležitých i úsměvných prvenství. Během prvního a sedmého obletu ručně měnil polohu lodi v prostoru, musel se vyrovnávat s kosmickou kinetózou (následky stavu beztíže), 2 x jedl a 1 x spal. Byl prvním, kdo ve vesmíru zaspal - vzhledem k velké náročnosti letu a vyčerpání zmeškal komunikační okno cca o 35 minut. Na konci 17. obletu, 7. srpna v 6:57, se aktivoval brzdící motor a mise Germana Titova směřovala ke svému konci. Přistání doprovázela řada závažných, život přímo ohrožujících momentů. Stejně jako u Vostoku-1 zůstala přístrojová sekce neplánovaně spojena s návratovou kabinou datovým kabelem a celá sestava začala rotovat. Zhruba po 10 minutách kabel pravděpodobně přehořel, rotace kabiny se ustálila a Titov byl ve výšce 7 km nad zemí katapultován. Po otevření hlavního padáku se uvolnil i záložní a ve výšce 1 km se začal omotávat kolem šňůr hlavního padáku, ale naštěstí nedošlo k „vylití“ vrchlíku. Poslední překážkou bezpečného přistání byl rychlík do Moskvy, který Titov jen o pár sekund při dosednutí na zem minul.

    7. srpna v 7:11 UTC u obce Krasnyj Kut skončila mise Germana Titova. Trvala déle než den - 25 hodin, 11 minut. German Titov tak posunul další hranice možností člověka při dobývání kosmu. Po přistání Vostoku-2 došlo k celé řadě úprav nejen na kosmické lodi, ale i v organizačním zajištění – vypínání nadzemního elektrického vedení a koordinace s jízdními řády vlaků pro oblast přistání.

    Stejně jako Gagarin, i Titov se snažil o návrat do kosmu, ale po mnoha excesech (často v kombinaci s alkoholem) mu byl, stejně jako Gagarinovi, navždy uzavřen. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se ještě podílel na programu raketoplánu „Spiral“, byla to však pro něj labutí píseň – v roce 1970 odešel z oddílu kosmonautů. Na vesmír však nikdy nezapomněl. V jednom ze svých rozhovorů řekl „Kosmický let je jako droga – jakmile ho jednou vyzkoušíte, už nikdy nechcete nic jiného… “